Cape Palliser

Neuvěřitelný západ slunce nad Cape Palliserem.

Další den je předposlední den, kdy můžem používat auto. Původní plán byl skrze Auckland se dostat až k Waipoua kauri forestu v Northlandu. Toho se ale musíme vzdát.

Neuvěřitelný západ slunce nad Cape Palliserem.

Neuvěřitelný západ slunce nad Cape Palliserem.

Po úspěchu s tereji navrhuji navštívit místo toho kolonii tuleňů na Cape Palliseru. Je to nejsevernější kolonie tuleňů na Novém Zélandu a jediná na severním ostrově. Problém je v tom, že je to na druhém konci ostrova, nějakých 770 km na jih odsud. Můj návrh je přijat.

Cape Palliser - pozorujeme tuleně srstnaté.

Vyrážíme. Bude to sice, jak říká Halík vomrd, ale snad se to vyplatí. Na jih musíme stejně. Tentokráte jedeme a pokud nemusíme, nestavíme. Projíždíme městem Thames po silnici č.26 na Hamilton. Odtud pak po jedničce do Taupa. Cestou jsem zastaven policisty a je u mě provedena dechová zkouška. Z Taupa pak jedeme opět po pětce na Napier a Hastings a odtud po dvojce dále na jih na Masterton a Featherston, kde odbočujeme na Martinborough.

           

Cape Palliser - pozorujeme tuleně srstnaté.

Za Martinborough by měla být zase podle mapy gravel road, ale je tu asfalt. Večer se blíží a my musíme auto zítra v poledne vrátit ve Wellingtonu. To znamená ráno vyjet z Cape Palliseru. Pokud chceme tedy něco vidět a nafotit, musíme to vidět a nafotit ještě dnes večer. Směřujeme k Lake ferry. Odtud dříve jezdil trajekt do Wellingtonu. To je zřejmě i důvod asfaltu na této silnici. Jinak tu podél nikdo nebydlí. Nic nedbám na pípání auta a řítím se 160 kilometrovou rychlostí. Když sem jedeme přes celý severní ostrov, tak to přeci musíme stihnout. Z Lake ferry nás čeká ještě dalších 35 kilometrů. Nezpevněný povrch je naštěstí až na samém konci.

Cape Palliser - pozorujeme tuleně srstnaté.


                                                                                                                                             pokračování