milford sound

V pondělí ráno (14.3.2005) je opět krásné počasí. Zjišťujeme jak to je s možností přistát v Milford sound. Geoff nám to nedovolil, jen s podmínkou, že budeme mít na palubě safety pilota znalého místního prostředí. Letiště v Milford sound je totiž umístěno přímo proti skále a není tu dost dobře možný opětovný vzlet při nezdařeném přistání.

Pohled zadním okýnkem letadla na Milford sound. Vlevo Mitre peak (1692 m.n.m.).

Pokud se přistává ve směru na moře je potřeba udělat také složitější manévr na relativně malém prostoru. Navíc samotný fjord je jak už to u fjordů bývá poměrně úzká nudle a zejména při hezkém počasí jako je dnes tu je dost hustý provoz všemožných vyhlídkových letadel. V zásadě tu platí, že se létá vždy při pravé straně fjordu.

Těsně před přistáním na letišti v Milford sound.

Pohled z kokpitu na runway v Milford sound.

Na letišti v Queenstownu jsme bez problémů takového safety pilota sehnali. Navíc byl velmi lehký, takže jsme nemuseli řešit problém s váhou. A ani za to nic nechtěl. Vždyť místo, aby myl na letišti letadlo si udělá výlet za slunného počasí do Milford soundu. Vyházeli jsme věci z letadla a kolem půl desáté jsme ve čtyřech na palubě vzlétli.

Klasický pohled na Mitre peak v Milford soundu.

Letíme podél jezera Wakatipu zhruba na severozápad. Máme poprvé možnost vidět charakter hor v NP Fjordland. Před Martins bay, což je nejbližší severní fjord k Milford soundu, nad jezerem Mc Kerrow, vykroužíme levou zatáčku a podél pobřeží klesáme. Poté vlétáme do milfordského fjordu. Držíme se po pravé straně. Pod námi jsou vidět výletní lodě. Vodopády moc vidět nejsou. Už vidíme na pravoboku i Mitre peak. Fotím ho přes ocas naší Cessny. To už ale jdeme na přistání.

Posádka C 172 ZK-JAZ v Milford soundu. Zleva: Michal, náš safety pilot, Honza a dole Luboš

                                                                                                                                             pokračování