Wellington

Je pondělí 21.3. a Džůlinka by měla jít na revizi, ale nějak to Geoff nezařídil, a tak revize se odkládá až na zítra. To je nemilé, neboť už nám na severní ostrov nezbývá moc dní. Děláme nákup v Pak´n´save a dáváme každý podle své chuti velkou obědosnídani.

Wellington - slavná lanovka.

Nechce se mi tvrdnout v Paraparaumu. Jediná alternativa, která se nabízí je Wellington. Rád bych navštívil i Kapiti island, ale tam se dá dostat jen v 9 hodin ráno. Luboš jede se mnou, Honzovi se nechce.

   

Wellington - tři tváře.

V Paraparaumu není nijak extra počasí, ale ve Wellingtonu je opravdu hnusně, mlha a poprchává. Jdeme se za dolar projet lanovkou a pak hledáme nějaké levné jídlo. Nakonec končíme někde v malajský restauraci a jídlo nakonec není nic moc. Moje mie goreng ještě ujdou, ale Halíkovi extremně pálivá polívčička opravdu moc nejede.

Wellington - budova parlamentu.
           

A ještě nás kárají, že u nich pijeme pivo.

Pak se přesouváme do nějakého sportbaru. Dáváme si džbán Waikata a koukáme na bednu.

Snažím se zjistit, zda je tu možno někdy vidět rugby na živo, ale zrovna jsem si vybral nějakýho truhlíka, kterej je úplně blbej. Od výčepáka se pak dozvídám, že momentálně ne. Alespoň se dovídám, že nejvyšší soutěž v rugby prý je společná pro týmy nejen z Nového Zélandu, ale i z Australie a JAR. Pak kecáme s nějakejma holkama od vedlejšího stolu. Jedna je z Tasmanie a druhá z Rakouska.

Posledním vlakem po jedenácté se vracíme do Paraparauma.

Na letišti nevidíme ani Honzu, ani naše věci. Dokonce tu slídí nějakej sekuriťák. Naštěstí je ale rozumnej. Nakonec nacházíme vzkaz od Honzy s tím, že věci musel přestěhovat a že spí někde u rybníčku, neboť z letiště odlítala premiérka, takže jsme tu nemohli dnes spát. Po půlnoci Honzu nacházíme.

               

Nakonec nacházíme na letišti Honzův vzkaz.

Podle posledních informací by měla být revize Džůlinky hotová někdy po 14 hodině. Proto se rozhoduji další den opět pro cestu do Wellingtonu. Včera jsem kvuli tmě a špatnému počasí nemohl nic nafotit, takže dnes to chci dohnat.

Příměstský vlak Wellington - Paraparaumo.

Navštěvuji postupně druhou největší celodřevěnou budovu na světě, což je bývalá vládní budova, dnes právnická fakulta, nejstarší wellingtonský kostel, parlament a opět lanovku. Pak ještě navštevuji muzeum Te Papa. Vstup je zdarma. Je tu velká maorská veslice, maorské stavby, maorské umění, vycpaná zvířata, budka, která se klepe jako při zemětřesení a spousta dalších věcí. Pak už musím na nádraží, které má mimochodem také hezkou budovu. Jinak v centru Wellingtonu je dnes také už poměrně dost výškových budov, přesto na mě vůbec toto město nepůsobí nijak velkoměstsky.

Džůlinka na revizi.

                                                                                                                                             pokračování